Laboratorní testování objektivů

Testování objektivů je rozhodně věda. U některých testů však nelze spolehlivě určit, zda se jedná o exaktní vědu fyzikální, nebo zda jde spíše o aplikovanou psychologii spotřebitele. Jedno však lze říci celkem jistě: neexistují spolehlivé údaje, které by dovolily vzájemně srovnat dnes vyráběné objektivy. Takže stále zůstává nejčastějším tématem diskusní fór otázka: mám si pořídit zoom XXX nebo raději YYY?

Potíž je v tom, že pracoviště, které je schopno objektiv posoudit, tj. má potřebné přístroje a znalosti, obvykle nemá zájem výsledky publikovat nebo je vázáno dokonce mlčenlivostí. Proto např. MTF křivky svých objektivů dodávají jen skutečně špičkoví výrobci profesionálních přístrojů. Občas se něco objeví v testech fotočasopisů, bohužel však ani tyto testy nejsou vždy snadno srovnatelné (aniž bych chtěl zpochybnit jejich objektivitu).

MTF

Dnes se k objektivnímu vyjádření vlastností objektivů užívá obvykle MTF. Tato zkratka znamená "Modulation Transfer Function" čili "přenosová funkce modulace". Velmi podrobný výklad naleznete tady. Příklad výsledků je na obrázku (převzato z uvedeného článku). Stručně řečeno, čárový zkušební obrazec se zobrazí testovaným objektivem a měří se kontrast výsledného obrazu. Je-li kontrast stejný jako u předlohy, je hodnota rovna 100%. Je-li kontrast poloviční, je výsledek 50%. Nulový kontrast znamená, že místo obrazce je zobrazena pouze šedá plocha. Hodnota 80 pro obrazec s hustotou 20 č/mm se považuje za výbornou, hodnota pod 30 je špatná i pro malé zvětšeniny 10 x 15 cm. Test se provádí pro dva směry čar - radiální a tangenciální vzhledem ke středu obrazu. Liší-li se výsledné hodnoty MTF, indikuje to astigmatickou vadu objektivu. Použije-li se testovací obrazec s vyšším počtem čar, např. 30 č/mm, hodnoty MTF se sníží.

Obykle se udávají dvě hodnoty: pro 5 čar/mm a pro 20 nebo 30 čar/mm. Jejich interpretace je velmi rozdílná. Ta první udává, jaký má objektiv kontrast - brilanci, ta druhá pak jeho ostrost. Měří při různých clonových číslech, různých vzdálenostech od středu obrazového pole a v různém směru - tangeciálně a radiálně, u zoomů ještě pro různé ohniskové vzdálenosti. Dobrý objektiv dosahuje pro 5 č/mm MTF 95%, hodnoty pod 90% už jsou špatné. Odchylky o 2% jsou již patrné. Objektivy s dobrým kontrastem se subjektivně zdají "ostřejší" než objektivy s ostrou kresbou, ale horším kontrastem. Přirozeně kvalitní objektivy jsou obvykle jak kontrastní, tak ostré. Ostrost se testuje při 20 - 40 č./mm. Odchylky i o 10 % se obtížně rozpoznávají. Pro kvalitní zvětšeninu 13 x 18 je třeba, aby při 20 č./mm byla MTF větší než 50%, pro ideálně ostrou zvětšeninu 30 x 40 cm z kinofilmu by bylo nutné docílit hodnot 65 % pro 70 č./mm (žádný objektiv v praxi takové kvality nedosahuje).

Zjednodušeně platí, že pro o dva stupně zacloněný kvalitní objektiv musí MTF pro 5 č./mm být vyšší než 95 % v celém poli a pro 20 č./mm musí být MTF ve středu vyšší než 80% a na okrajích vyšší než 45 %. Samozřejmě kriteria se mohou lišit podle typu objektivu. Např. extrémně širokoúhlé objektivy mají vždy horší kresbu na okrajích, obdobně velmi světelné objektivy při odclonění nebo naopak při clonách nad 16. Příklady ukazují následující obrázky:


Výborné vlastnosti - kontrast i ostrost	Realtivně dobrý kontrast, ale ostrost chabá

Kontrast nevyhovující, přestože ostrost kresby je vysoká	Celkově špatný objektiv

Co dále hodnotit

Pro praktické testování objektivů nestačí znát pouze ostrost jejich kresby, další vlastnosti jsou možná ještě důležitější. Co tedy hodnotit:

Mechanické vlastnosti. Je bajonet kovový? Pohybují se všechny ovládací prvky bez vůle, mají stejnoměrný "sametový" chod v celém pracovním rozsahu? U zoomů - nedochází při svislé poloze k samovolnému posuvu?
Optické vlastnosti. Obvykle nejsme schopni přesně rozlišit jednotlivé optické vady. Proto se hodnotí víceméně subjektivně výsledná ostrost zobrazení, daná rozlišovací schopností (např. vyjádřenou počtem čar na mm). Přezáření (flare) ukazuje, jak se bude objektiv chovat při snímcích v protisvětle, jaký bude kontrast snímků, zda antireflexní vrstvy jsou kvalitní. Zkreslení (soudkové nebo polštářové) je důležité zejména pro fotografování architektury, technickou a reprodukční fotografii. Velmi důležitá je i rovnoměrnost osvětlení - úbytek jasu na okrajích se nazývá vinětace. V neposlední řadě je i důležité, zda objektiv obsahuje členy z plastické hmoty (nemám na mysli levné celoplastikové objektivy, ale aplikace tzv. hybridních členů, kdy na sleněné sférické čočce je nanesena plastiková vrstva s asférickým povrchem).
Ostatní funkce - činnost a rovnoměrnost zaskakovací clony a její elektrický přenos do těla, autofokus