Make your own free website on Tripod.com

Zkoušení objektivů s užitím skeneru

Dříve jsem zkoušel objektivy tak, že jsem nafotil testovací obrazec a pak negativ prohlížel pod mikroskopem. Posouzení je však velmi subjektivní, zejména pokud jde o kontrast. Nákup skeneru mi umožnil celý postup oprostit (i když ne úplně) od subjektivních vlivů. Při skenování negativu s rozlišením 2400 dpi je možno v principu rozlišit přibližně 50 čar/mm. Toto rozlišení bohatě vyhovuje pro tisk na formát A4 a umožňuje vyzkoušet celý řetězec objektiv-film-skener-obraz. Dále je uveden podrobně celý testovací postup.

Hlavní výhodou skeneru oproti přímému posuzování negativu nebo zvětšenin testovacích snímků je možnost digitálně (a relatině dost přesně) měřit zčernání jednotlivých bodů snímku a přiblížit se metodice užívající MTF.

Testovací obrazec

Testovací obrazec jsem vytvořil a vytiskl na laserovce s rozlišením 600 dpi v měřítku 1:1. Zdrojový soubor je ve formátu Corel Draw tady . Testovací obrazec je určen ke snímání ze dvacetinásobku ohniskové vzdálenosti objektivu. Každé testovací pole obsahuje čarový test s rolišením 10, 20 a 40 č/mm a černou plochu, která slouží jako referenční při vyhodnocování kontrastu.Dále je na testovací tabuli několik šedých polí, aby případné určení expozice nebylo ovlivněno bílým pozadím, čáry usnadňující zaostření, část stupnic ke stanovení skutečné ohniskové vzdálenosti a čtverec k určení zkreslení.

Expozice testovacího obrazce

Při testu je aparát samozřejmě na stativu, důležité je ustavení kolmosti osy objektivu k rovině testovacího obrazce. Nelze použít blesku na aparátu, neboť se odráží na předloze. Proto jsem postupoval tak, že jsem exponoval 1 sekundu potmě a k osvětlení ručně odpálil blesk, který tabuli osvětloval z boku a z větší vzdálenosti kvůli rovnoměrnosti osvětlení. Blesk byl přepnut do řízení vestavěným senzorem, zadal jsem pouze příslušnou pracovní clonu. Expozice pomocí blesku vylučuje rozhýbání.

K testům jsem použil negativ FUJI Superia 100. Není to sice nejlepší volba z hlediska rozlišení a zrnitost, ale je to můj standardní materiál. Exponoval jsem vždy na plný otvor, dále na clonu 4 a 8 (podle stupnice - pro zoomy při delší ohnisko tedy byla tedy skutečná clona vyšší).

Vyhodnocení testu

Negativ jsem naskenoval s plným rozlišení bez úprav kontrastu a sytosti barev (v podstatě jsem použil automatiky, kterou skener nabízel). Nejprve jsem posoudil výskyt barevné vady a dále jsem pracoval jen se zelenou barvou, abych vyloučil chyby seřízení skeneru. Objektivy, které jsem testoval, byly vesměs dobře seřízené a obrazce v různých rozích byly v podstatě stejné, takže stačilo vyhodnocovat vždy jeden obrazec ve středu, 10 mm od středu a v rohu negativu.

K vyhodnocování jsem použil funkci histogram z Photo Shopu. Nejprve jsem určil kontrast mezi černou a bílou plochou testovacího obrazce - to je 100%. Potom jsem vybral oblast příslušného čarového obrazce a funkcí histogram jsem dostal min. a max zčernání daného rozlišení, z něho se spočítá dosažený kontrast.

Posouzení výsledků

Výsledky testování nelze srovnat s výsledky, docílenými laboratorní zkouškou, např. s testy na http://www.Fotodo.com. Tyto testy nezahrnují vliv filmu a skeneru a jejich výsledky jsou především pro 40 čar/mm podstatně lepší. Naopak pro 10 a 20 čar/mm je srovnání možné. Poskytují však velmi dobré porovnání vlastností jednotlivých objektivů mezi sebou a jejich vlastnosti při různém clonění atd.

Následující obrázky ukazují originální testovací obrazec a výsledky dosažené přes objektiv.

Olympus mju-II, 35/2,8, cl. 2,8 Zeiss Jena Pancolar 80/1,8, clona 8
Originál (zvětšeno) Olympus mju-II, 35/2,8, clona 2,8 Zeiss Jena Pancolar 80/1,8, clona 8

Měřítko odpovídá zobrazení naskenovanému obrazu v měřítku 200 %. Obrazce byly převedeny do ČB a formátu GIF kvůli úspoře délky.

Výsledky testování jsou někdy v rozích lepší, než by odpovídalo výsledkům ve středu pole. Důvodem může být úhel čar testovacího obrazce a skenovacího elementu skeneru.

Dodatečná poznámka: Výsledky jsou zatíženy chybou zaostření testovacího obrazce. Důvody chyby jsou dva: jeden spočívá v nedokonalé shodě matnice s rovinou filmu - aparát ostřil trochu "za" testovací plochu. Proto nižších clonových čísel jsou výsledky testů horší, než ve skutečnosti. Druhý důvod nepřesného ostření jsou samotné objektivy - ostrá plocha není rovina - tato vada se nazývá zklenutí pole. V některých případech zklenutí pole docela přesně kompenzovalo chybu ostření - proto je výsledek testu zdánlivě nelogický a ostrost v rozích je lepší než na kraji. V praxi tato chyba obvykle moc nevadí - při reprodukcích se stejně cloní spíše více a jinak se rovinné objekty vyskytují dosti zřídka. U některých objektivů se projevila ještě další vada, totiž nepřesné justování, kdy plocha ostrosti není kolmá k optické ose. I když rozdíly jsou malé, při testech se projeví různými výsledky v jednotlivých rozích (tato vada se vyskytla hlavně u nových zoomů, starší německé objektivy jsou centrovány přesněji).

Výsledky testování

Olympus mju-II, 35/2,8  
Zeiss Jena Pancolar 80/1,8  
Prakticar 28/2,8  
Prakticar 50/1,8  
Prakticar 135/2,8  
Prakticar 18-28/4-4,5  
Prakticar 28-70/3,5-4,5  
Prakticar 70-210/4-5,6  

e-mail home english galerie

Copyright (c) Martin Rybák 1998. Poslední úprava 20.3.1999