Zkoušení objektivů

(Tento článek je už trochu staršího data. Novější příspěvek k tomuto tématu je zde.)

Pokud se spokojíte s obrázky z minilabů, nepotřebujete se o kvalitu objektivu příliš starat. Prakticky všechny jen trochu lepší přístroje svou kvalitou vyhoví. Chcete-li však využít všech vlastností moderních fotomateriálů a pracovat se zvětšeninami 24x30 a více, začíná být vliv optiky a dalších faktorů kritický. Máte-li dostatek prostředků, je řešení snadné: pořiďte si vybavení renomované značky. A kupujte jen výrobky profesionální řady.

Pokud máte pocit, že cena takového vybavení zavání drahotou, nemýlíte se. Naštěstí existují méně renomované firmy a "amatérské" řady objektivů u těch známých (mimochodem, za "známé" se ve světě považují Nikon, Canon a Minolta, Pentax je na ústupu, Olympus skoro zapomenut a o Leice, Rollei či Contaxu uvažují jen zbohatlíci nebo opravdoví fajšmekři). A pro chudé amatéry pak zbývá široká paleta použitého vybavení.

Na I-netu najdete spousty výsledků testů. Bohužel, jejich vypovídací schopnost není vždy valná, neboť neznáte často ani přesně typ, který byl testován, nehledě na to, že zejména u použitého zboží mohlo dojít k poškození předešlým vlastníkem.

Pro praktické testování objektivů nestačí znát pouze ostrost jejich kresby, další vlastnosti jsou možná ještě důležitější. Co tedy hodnotit:

Postup testování

Testování se obvykle provádí pro plně odcloněný objektiv a objektiv zacloněný o 2-3 stupně, popř. navíc pro clonu 16, a dále pro obě krajní a střední ohniskovou vzdálenost u zoomů.

Rozlišovací schopnost

Testování roališovací pomocí zkušebních snímků kombinuje vlastnosti nejen objektivu, ale i filmu a fotoaparátu. Proto jsou dosažené výsledky prakticky vždy horší, než test samotného objektivu. Největším zdrojem nepřesností jsou film, špatné zaostření, rozhýbání snímku a nevhodný nebo špatně osvětlený testovací obrazec.

Zkušební obrazec je možno koupit (snad) nebo zhotovit nejlépe tiskem na dobré laserové tiskárně. Předlohu vytvoříme např. v AutoCadu nebo Corelu. testovací obrazec již každý jistě viděl. Požadovaný počet čar na obrazci uděláme N-krát menší než má být na negativu, a snímáme potom ze vzdálenosti N x ohnisková vzdálenost. Např. pro obrazec, který má na negativu mít 50 čar/mm a který budeme objektivem f = 80 mm snímat ze vzdálenosti 20 x f = 1,6 m, si musíme vytisknout 2,5 čar na mm, tloušťka čáry tedy musí být 0,2 mm. Zkušební obrazec se umístí do středu a dále do vzdáleností N x 9, 12 a 18 mm od středu na uhlopříčky.

Fotografuje se samozřejmě ze stativu na nízkocitlivý film, např. Kodak Royal Gold 25. Podmínkou při testech plně odcloněného objektivu je přesné zaostření. Doporučují provést několik snímků s proměnným zaostřením. Aby nedošlo k rozhýbání, je lépe použít bleskového osvětlení. Problémem při použití blesku na přístroji je, že při čelném osvětlení dochází k odrazu i od černé tiskové barvy a tedy snížení kontrastu předlohy. Proto je použití bočního osvětlení nutné. Při použití stativu a delších osvitů je dobré vyvarovat se expozice mezi 1/60 a 1/4 sekundy, kdy je vliv vibrací maximální. Kdo má mirror lock-up, má výhodu. Výsledný negativ se hodnotí pod lupou 10x nebo lépe pod mikroskopem se zvětšním 20x.

Není-li ostrost stejná ve všech čtyřech rozích, je objektiv zřejmě špatně centrovaný. Je-li ostrost v rozích výrazně rozdílná v radiálním a tangenciálním směru, je objektiv zatížen astigmatickou vadou.

Bezprostředním výsledkem takového testu pro denní praxi je stanovení clonového čísla, od něhož je ostrost kresby optimální.Při hodnocení testu platí, že hodnoty 35 č./mm ve středu pole jsou dobré, 50 č./mm vynikající (pro odcloněný objektiv); na okrajích je 20 č/mm dobrý výsledek pro odcloněný objektiv, nad 40 vynikající.

Přezáření

Vyjadřuje, zjednodušeně řešeno, schopnost objektivu potlačit nežádoucí reflexy a pokles kontrastu při snímání v protisvětle. Tuto vlastnost testuji obvykle tak, že umístím čirou žárovku do otevřeného okna, které večer nahrazuje prakticky absolutně černé pozadí, zaostřím na vlákno a exponuji podle expozice určené při zhasnuté žárovce.

Zkreslení

Je patrné především při technické a reprodukční fotografii. Zkreslení je větší u širokoúhlých objektivů, které se pro snímání architektury nejčastěji používají. Nejlépe se testuje tak, že se testovací obrazec dle předchozího odstavce doplní soustavou křivek, vyjadřujících různé stupně zkreslení.

Vinětace

I ta se projevuje nejčastěji u širokoúhlých objektivů. Obvykle závisí na clonovém čísle. Nejlépe se zjistí ze zkušebního snímku rovnoměrně osvětlené zdi apod. Je vhodné použít inverzní film a pořídit jeden snímek normálně a druhý aparátem otočeným o 180 stupňů - tak lze porovnat, zda případné nerovnoměrné osvětlení filmu není důsledkem rozdílů jasů předlohy.

Zkušenosti a výsledky

První testy výše popsaným způsobem jsem prováděl před asi 15 lety a výsledky byly zcela nepochopitelné: objektivy kreslily lépe na krajích než ve středu, při clonění se výsledky zhoršovaly a podobně. To vše bylo výsledkem málo tuhého stativu nebo použití blesku na přístroji. Přišel jsem také na to, jak důležité je nejprve seřídit aparát - hloubka ostrosti při odcloněném objektivu nepřesahuje centimetr. Další výsledky již byly důvěryhodnější.

Flexaret

Objektiv 3,5/75. Překvapila mě velmi nízká rozlišovací schopnost v rozích při cloně 3,5 - činila jen něco okolo 7 č./mm. Teprve po zaclonění nad cl. 8 byla ostrost a kresba lepší. Na základě této zkušenosti jsem přestal tahat po horách Flexaret a nahradil jej druhým tělem Praktica s filmem ORWO NP15.

Tamron 2x

Zkoušel jsem vliv telekonvertoru (fy Tamron, závit M42) v kombinaci s objektivy Pentacon 2,8/29, 1,8/50, Pancolar 1,8/80 a Sonnar 3,5/135 (asi v r. 1986). Výsledek v podstatě potvrdil to, co mi tvrdili zkušenější: telekonvertor nejenom že prodloužil ohniskovou vzdálenost na dvojnásobek, ale současně zvětšil na dvojnásobek i optické vady použitého objektivu. Měřené hodnoty rozlišovací schopnosti byly přibližně poloviční. Kombinace 2,8/29 + 2x, která se jevila velmi atraktivní především pro vysokohorskou turistiku, se ukázala zcela nepoužitelná. Kombinace se základním objektivem 1,8/50 byla již lepší, ale šlo o nouzové řešení, neboť došlo k viditelnému snížení kontrastu a poklesu ostrosti v rozích. Kombinace s Pancolarem 1,8/80 byla lepší především vzhledem k velmi dobré kvalitě vlastního objektivu, ale neměla příliš smysl, neboť použití Sonnaru 3,5/135 dávalo podstatně lepší výsledky. Kombinace 2x + Sonnar se ukázalo jako použitelné především pro dia, i když při malém zaclonění byl pokles kontrastu znatelný. Bylo nutno použít clonu 8 a výše - což ovšem vyžadovalo stativ, jinak byl snímek rozhýbán.

Na základě těchto zkušeností jsem konvertor rychle (a s dosti velkým ziskem) prodal.

1,8/50 kontra 1,8/50

K přístrojům Praktica se závitem M42 se dodávaly dva typy základních objektivů 1,8/50. Jeden vyráběl pod názvem Pancolar závod Zeiss Jena, druhý pod názvem Pentacon stejnojmenná firma v Drážďanech. Test ukázal, že (dražší) objektiv Zeiss má rozlišovací schopnost při otevřené cloně (pod 5,6) podstatně lepší rozlišení především v rozích. Přesto snímky s Pentaconem často vypadaly ostřejší. Ukázalo se, že Pancolar dosti špatně snáší protisvětlo a jeho přenos kontrastu je horší. Teprve použití vícenásobných antireflexních vrstev (např. Zeiss Pancolar 1,8/80 MC) vedlo ke zlepšení kontrastu těchto objektivů. Některé další výsledky jsou následujíc tabulce:

 

Zeiss Pancolar 1,8/50

clona střed č./mm kraje č./mm pozn.
2 40 35  
5,6 >50 50  
8 50 45  

 

Pentacon 1,8/50

clona střed č./mm kraje č./mm pozn.
2 32 22  
4 50 32  
8 50 45  

 

Pentacon 2,8/29

clona střed č./mm kraje č./mm pozn.
2,8 32 15  
5,6 >40 25  
8 45 32  

 

Zeiss Pancolar 1,8/80 MC

clona střed č./mm kraje č./mm pozn.
2 40 35  
5,6 50 40  
8 50 45  

 

Helios 2/58 (SSSR)

clona střed č./mm kraje č./mm pozn.
2 40 8-13 nízký kontrast, astigmatismus,
4 40 16  
8 40 30  

 

Pentax 3,5/28 - 80 (model z roku cca 1987)

clona

ohnisková vzdálenost

střed č./mm kraje č./mm pozn.
3,5 80 30 25  
8 80 45 32  
3,5 50 40 25  
8 50 40 30  
3,5 28 32 12-20 nižší kontrast, astigmatismus, zklenutí pole
8 28 45 20-32  

 

Pentax SMC Takumar 4/75-150

clona

ohnisková vzdálenost

střed č./mm kraje č./mm pozn.
4 75 35 35 dobrý kontrast
8 75 45 40  
4 150 40 20 snížený kontrast

 

Prakticar 28 - 70/3,5 - 4,5

clona

ohnisková vzdálenost

střed č./mm kraje č./mm pozn.
3,5 70 30 25 clona dle nastavení na objektivu
5,6 70 28 23  
11 70 50 36  
3,5 50 34 24  
5,6 50 45 30  
11 50 50 36  
3,5 28 36 20 slabá vinětace a zkreslení
5,6 28 40 20  
11 28 45 36  

Další údaje o výsledkcích testů je možno nalézt na adresách uvedených zde.


e-mail home english galerie

Copyright (c) Martin Rybák 1998. Poslední úprava 1.11.1998