Vyplatí se to?

Každý si jistě položil otázku, nakolik se liší jednotlivé objektivy různých výrobců, konstrukce a ceny. Podobně i já, když jsem od staršího vybavení (Praktica) přecházel na Nikon, jsem si nebyl jist, jestli ten rozdíl bude vůbec patrný, protože jsem s Prakticou byl vcelku spokojen. Nemluvím přirozeně o autofokusu a ostatních technických parametrech, které si nakonec může každý přečíst v technické specifikaci. Navazuji tak na předešlé příspěvky, které popisují jednotlivé části mé výbavy (tady, tady a tady). A jaká je odpověď? Myslím, že rozhodně ANO. Ostatně, posuďte to se mnou.

Nebudu si všímat měření expozice a autofokusu, ani ostatních automatických funkcí, ale jen těch parametrů, které jsou opravdu rozhodující pro vznik obrazu, totiž hledáčku, závěrky a objektivu . Srovnání se týká Prakticy BX20 a Nikonu F70. Praktica u nás dříve představovala špičkový amatérský model a i dnes je podle mého názoru vynikající pro začátečníky, kteří mají hlouběji do kapsy a chtějí mít bohaté příslušenství včetně optiky v rozumné kvalitě i ceně. Zmíněný Nikon je zase špičkový amatérský přístroj dnes (dražší Nikony už se považují za profesionální foťáky, F80 ještě není na trhu). Jeho vlastnosti (a vlastnosti jeho optiky) odpovídají obdobným modelům Canon, Pentax nebo Minolta, ať už se o tom vedou diskuse jakékoliv. Závěry zde uvedené proto beze zbytku platí i pro přístroje jiných výrobců v této třídě. Cenové srovnání je obtížné, protože ceny se časem hodně změnily, ale odhadem je Nikon zhruba dvakrát až třikrát dražší než Praktica (mluvím nejen o ceně těl, ale i objektivů a dalších drobností).

Hledáček

První podmínkou ostrého obrazu je dobré zaostření. Praktica ostří pomocí matnice s mikrorastrem a klíny, Nikon má autofokus a matnici bez dalších pomůcek. Když si odmyslím automatické ostření, které např. pro makrofotografii stejně nejde použít příliš smysluplně, je ihned vidět podstatný rozdíl, který vynikne zejména při použití teleobjektivů a málo světlených zoomů. Rozdíl spočívá v jasnosti a jemnosti matnice. Zatímco u Nikonu je obraz jasný po celé ploše, u Prakticy je mnohem temnější a matnice je příliš hrubá. Použití mikroprismat nebo ostřících klínů je přesné jen se světelnými objektivy kratších ohnisek, asi do 80 mm. Se zoomy nebo teleobjektivy (a rovněž s mezikroužky) je ostření s Prakticou obtížné, nejisté a pomalé. Bod pro Nikon. Druhý bod pro Nikon je možnost přehlédnout celý hledáček i v brýlích - u Prakticy je to obtížnější. Autofokus je samozřejmě velká výhoda pro nás starší, kteří už vidíme přece jen hůře.

Závěr: Pokud chcete používat méně světelné objektivy, zejména zoomy, hledáček Nikonu je jasně lepší. Pokud nosíte brýle, je tzv. high eye point hledáček velmi užitečný (ovšem ani zde uvedený Nikon není ideální, v tomto směru vyhovují obvykle až přístroje profesionální třídy).

Závěrka a zrcadlo

Nezbytnou podmínkou ostrých obrazů je klidný chod závěrky a zrcadla a jemná spoušť, aby nedocházelo k rozhýbání snímků. Spoušť u Prakticy je plynulá a i tlumení zrcátka a závěrky je výrazně hladší než např. u starších modelů nebo dokonce ruských přístrojů, nicméně s Nikonem se nedá srovnat. Nikon je dobrým tlumením vibrací ostatně proslulý. Následující série byla focená ohniskem 210 mm Nikonem z ruky na Fomu T200.

	Toto je výřez 4 x 8 mm z negativu, pořízeného objektivem Sigma 70-210/3,5-4,5 APO Macro. Hnědá oblast byla dále zvětšena na následujících výřezech, které byly scanovány s rozlišením 2400 dpi, jsou tedy přibližně 30x zvětšené (uvažujeme rozlišení monitoru 75 dpi)
	clona 4,5, 1/1500 s Kontrast i ostrost nezacloněného objektivu jsou nižší. Pokud to podmínky dovolují, je lepší více zaclonit.
	clona 8, 1/500 s Kontrast i ostrost jsou optimální z celé série
	clona 11, 1/250 s Ostrost o poznání horší, ale stále vyhovující
	clona 16, 1/125 s Ostrost je stále vyhovující
	clona 22, 1/60 s Ostrost je znatelně horší, odpovídá přibližně snímku s odcloněným objektivem. Není ale zřetelné máznutí snímku, uplatňuje se již difrakce.
	clona 32, 1/30 s Ostrost již podstatně nižší, přesto by pro menší zvětšeninu byla vyhovující. Je patrné rozmazání ve svislém směru, uplatňuje se i difrakce.

Uvedené snímky nebyly vybírány z více záběrů a nebyly upravovány (kontrast) po skenování. Domy na snímku jsou odhadem 5 km daleko. Když se foťák správně drží a zapře se o očnici, lze udržet díky dobrému tlumení zrcadla a jemné spoušti Nikonu i časy dost dlouhé. Tentýž test jsem s Prakticou nezkoušel, protože objektiv Prakticar 70-210 mm je mnohem horší a výsledky by nebyly prokazatelné. Předešlé zkoušky ale ukázaly, že i když je spoušť u Prakticy dostatečně jemná, ráz zrcadla je mnohem silnější a snímky se rozhýbají při časech 2 až 4 krát kratších, než udržím s Nikonem.

Pokud nepoužívátte pořádný stativ, je faktor rozhýbání snímku podstatný. Pro snímky krajin se používá film 100 ASA, což při cloně 8 umožňuje čas 1/250 s. Pokud však potřebujete více zaclonit, např. proto, že máte nekvalitní zoom, a chcete použít polarizační filtr, dostáváte se k expozici 1/30 s. S Nkonem si lze troufnout na tento čas i z ruky, s Praktikou už musíte na stativ.